Přesně do momentu, kdy se zastavíte, jedno si vyberete a začnete si představovat tu chvíli. Sedmnáctiletý Egon Fink měl sevřený žaludek a v hrůze cítil, jak mu Němci utahují provazy kolem rukou. Věděl, že ho vezou zabít, už když ho s ostatními nahnali na náklaďák. Možná brečel, možná byl zkoprnělý strachy, klepala se mu kolena, zrychleně dýchal. Německé povely. Feuer! Výstřely slyšel jakoby z dálky. Těžká rána do hrudníku ani vlastně nebolela. Vteřinu, dvě, dokud je v mozku ještě dost kyslíku, možná prolétla hlavou jiskřička naděje. Mami! To je vše? Pak ho německý voják odvázal a udělal místo pro dalšího.

Kobyliská střelnice, středa 10. června 1942 v 18.45  a sobota 22. května 2021