Člen regionální i oblastní rady Občanské demokratické strany Martin Cibulka letos kandiduje v Praze 8. Mezi jeho priority patří například doprava, ale má co říci i k životnímu prostředí, kterému se také aktivně věnuje. V rozhovoru pro FORUM 24 vysvětluje, jak napravit katastrofální dopravní situaci, zda by šel do koalice s hnutím ANO nebo zda celostátní témata patří do kampaně před komunálními volbami.

V komunální politice se pohybujete dlouhodobě, jak se za poslední roky změnila?

Jednoznačně k horšímu. Přibylo osobních útoků, a tak se na sociálních sítích dozvíte, jestli Pavel spí s Blaženou nebo Jirkou, ale řešíte takové věci u zahradníka? Neřešíte, chcete, aby rozuměl svému řemeslu, uměl se starat o stromy a keře. A politika, ta komunální snad ještě víc, je řemeslo jako každé jiné. Ve výsledku to znamená, že vím, kolik lidí kandidujících na primátora jsou homosexuálové, ale o jejich názorech nevím nic. Mnohdy je to i tím, že jde o lidi, kterým jsem si zvykl říkat „parašutista“, tedy někdo, kdo se na městské části objevil náhle, jakoby z nebe, v době těsně před volbami. Byl vybrán čistě z marketinkových důvodů, aby se za ním přikrčili lidé, kteří nemají odvahu postavit se tváří v tvář své vlastní realitě.

Kde nejvíc tlačí Prahu 8, kde kandidujete, bota?

Péče o zeleň, neexistující výsadby nových stromů, běžné opravy chodníků, nahodilé zásahy a omezení v dopravě. Jsme v situaci, kdy radnice pod vedením starosty Petruse z ČSSD dokázala vyluxovat veškeré finanční rezervy Prahy 8. Utratily se tři miliardy nad rámec běžných rozpočtů, ale nikde to není vidět. Praha 8 má třeba Strategický plán svého rozvoje z dílny Zelených. Na osmdesáti stránkách se několikrát dočtete o záchraně světových oceánů a stálo nás to milion korun.

Jedním z vašich témat je doprava. Co je nutné nejvíc a nejrychleji změnit?

Řidič není sprosté slovo. Strašně mě rozčiluje časté heslo všemožných aktivistů, kteří říkají, že město je pro lidi, ne pro auta. Pokud jsem něco nezaspal, tak auta nejsou nějací Transformers, kteří se po silnicích pohybují sami, ale sedí v nich lidé. Představa, že řidič sedne v Praze do auta jen tak nebo že je líný, je nesmyslná. Prostě musí, potřebuje auto použít. Pokud chceme čistší město, musíme posilovat a zkvalitňovat MHD, omezování automobilové dopravy různými zúženími a podobně je demagogická hloupost. Výsledkem těchto snah jsou větší kolony, auta jedou pomaleji, mají větší spotřebu a vypouštějí do okolí ještě více zplodin. S těmito věcmi se musí přestat a místo toho je třeba upřít pozornost k tomu, co teď říkají všichni. Dokončení okruhu a tvorba P+R parkovišť. Hlavní město potřebuje, aby mimopražští měli možnost přijet na kraj metropole a tam pro ně bylo výhodné a pohodlné přestoupit na MHD.
Pokud to chcete slyšet třeba na konkrétních příkladech v Praze 8, tak je třeba podpořit zahloubení Holešoviček pod zem. Tranzitní doprava si tak pojede pod zemí a dál tunelem Blanka, pro místní provoz, ale i třeba pro výsadbu zeleně zůstane povrch. Druhým příkladem jsou autobusy ze středních Čech, které nám tato koalice přivedla nesmyslně na Ládví, místo aby končily v Letňanech, kde cestující mohou pohodlně přestoupit na metro a okolní pole asi snesou dunivé pobublávání autobusových dieselů.

Většina stran láká voliče na to, že je třeba něco změnit, ačkoliv ani třeba nevědí jak. Proč to tak na voliče působí?

Chceme být klamáni tím, že když to minule nevyšlo, zkusíme to příště. Tady mám pro všechny špatnou zprávu. Dokud nebude ve volbách kandidovat Ježíš (a jsem přesvědčen, že nebude), nedočkáme se ani dokonalého světa, ani dokonalého kandidáta na starostu. Je to jako v normálním životě. Máme vysněného dokonalého životního partnera, ze začátku to i vypadá, že by to mohl být on, ale pak přijde realita. Muž má doma rýmičku a trousí za sebou použité kapesníčky, ona se v některých situacích ukáže jako pěkná štěkna. Přesto přese všechno bude důležitější, jak se zachová v těch obyčejných situacích, jako je provoz domácnosti, péče o děti, pomoc mým starým rodičům, když já nemám čas.
Bohužel, postupným výsledkem zklamávání v osobním životě může být starý mládenec, v případě voleb pak nevolič. Ten první říká, že s ženskými to nejde, ten druhý říká, že volit nemá cenu, protože se stejně nic nezmění.

Je současná ODS už vyléčená z problémů, které měla v minulosti?

Zajímavá otázka. Každá parta i partaj je tvořena jenom lidmi. Nikdy to nebude dokonalé. Jsou věci, které se mi na ODS nelíbily v roce 2000, stejně tak se mi některé věci nelíbí dnes. ODS prošla jistou katarzí, tehdejší prospěcháři se přisáli na jiné party a partaje. Opravdová zkouška přichází, když je politická strana u moci. Ale to platí o všech.

Jak se díváte na koalici s hnutím ANO na radnici i na magistrátu?

Blbě! Víc k tomu těžko budu něco říkat. Ale úplně stejně bych vám odpověděl, kdyby otázka směřovala k panu Čižinskému a jeho Praha sobě.

Patří celorepubliková témata i do kampaně před komunálními volbami?

Co jsou celorepubliková témata? Předpokládám, že vaše otázka směřuje například k imigraci. Letos vytáhli tuto kartu v pražské komunální kampani Zelení. Přišli s tvrzením, že Praha by mohla přijmout pět tisíc uprchlíků. A to jasně ukazuje, že i v komunální kampani takové téma rezonovat musí. Je přece důležité vědět, jak se váš starosta postaví k nápadu, že mu na území obce třeba může vzniknout ubytovna pro uprchlíky. To vliv na život má. My jsme v Praze 8 v době, kdy jsme byli na radnici, zabránili vzniku muslimského pohřebiště. Bylo to v době, kdy Tomio Okamura ještě vozil se svou cestovkou plyšové medvídky po světě, a tehdy z toho byl poprask. Hned jsme byli novináři označeni za xenofoby a rasisty. Dnes bychom to udělali stejně.
Pokud se vyjádřím obecně, vzdechy nad nárůstem extremistických stran jdou na vrub tradiční politické scény. V době, kdy bylo jasné, že masová imigrace začíná být problémem, tradiční politické strany mlčely ve strachu, aby je novinářská obec neoznačila dnes tak nadužívanou nálepkou nácka nebo xenofoba. Přitom třeba ODS šla do posledních parlamentních voleb s dobře formulovaným názorem na tuto otázku. Bohužel, chyběla odvaha vedení. A tak jsme místo toho na bigboardech prezentovali naši, jistě potřebnou, antibyrokratickou revoluci. Kdo nehledal na webu ODS program, měl nás za vítače. Občas je potřeba odvahy na to říct svůj názor, i když to zrovna vypadá, že není ten správný a voňavý. A klidně za něj dostat i po čumáku.

Kdybyste měl vybrat jeden slib, o němž jste přesvědčen, že ho dokážete splnit, který by to byl?

Údržba zeleně se vrátí tam, kde byla před čtyřmi roky. Tráva se bude sekat, bude se zase sázet tisíc stromů ročně. O zeleň se opět budou starat zahradníci, a nikoliv úklidové firmy, které dohodil kamarád kamarádovi. Vnímám to jako základní předpoklad normálního života. Musí být uklizeno, posekáno a stromy se musejí sázet. V péči o zeleň jde vždy vše pomalu. Staré lesácké „sázíme stromy pro naše vnuky“ stále platí. Teď tady vznikl dluh nejenom v obecní kase, ale i obrovský vnitřní dluh v zeleni.

Pomáhá vám v politice to, že jste aktivním sportovcem?

Samozřejmě. Mohl bych začít povídat něco o platnosti pořekadla „ve zdravém těle, zdravý duch“, ale mnohem prozaičtěji řeknu, že například v šermu, kterému se věnuji, je třeba držet emoce na uzdě. A to já se svou povahou potřebuji nejvíc. Jsem normální chlap, a tak touha skočit do auta a jít si to vyříkat osobně, například při čtení nejrůznějších postů na sociálních sítích, umí být velká.

Odkaz na článek zde.