Jaká opatření by pomohla zlepšit životní prostředí v Praze 8? Tuto anketní otázku položil server Pražský patriot pěti politikům z osmé městské části. Možnost odpovědět dostal starosta Roman Petrus z ČSSD, místostarosta Matěj Fichtner z ANO, radní Hana Matoušová ze Strany zelených, předseda kontrolního výboru zastupitelstva Prahy 8 Vladislav Kopal z KSČM a dotázán byl také Martin Cibulka, kandidát ODS do zastupitelstva Prahy 8. Zatímco první dva jmenovaní politici nereagovali, odpovědi zbylých třech si můžete přečíst v následujícím článku.

Jaká opatření by pomohla zlepšit životní prostředí v Praze 8?

Martin Cibulka, kandidát ODS do Zastupitelstva MČ Praha 8:
Životní prostředí nesmí být důvodem dogmatického omezování normální existence Pražanů a fungování města, jako je tomu v posledních letech. Místo uklizených ulic, posekaných trávníků a výsadby nové zeleně se tady pod záminkou zlepšování života budují nesmyslné cyklostezky, na kterých je cyklista vidět stejně často, jako bájný jednorožec. Ještě horší je boj proti řidičům. Budují se cyklopruhy a všelijaké zúžení, která ve výsledku znamenají kolony a ještě větší produkci exhalací ze stojících a popojíždějících aut. Naprosto jasně se tento přístup ukázal právě v Praze 8. Za poslední čtyři roky se nám tady množí komunitní zahrádky a obecní kompostéry. Přitom je všude neposekaná tráva, psí exkrementy se neuklízí. Jsem si jist, že naprostá většina Pražanů ocení spíše ty uklizené ulice a péči o zeleň, než radnicí podporovaný záhonek s mrkví. Pokud mám tedy vyjádřit, co Praha 8 potřebuje, tak říkám, že je to péče o současnou zeleň a její rozvoj. Jeden vzrostlý strom pomůže všem lidem ve svém okolí víc, než nesmyslná cyklostezka, jakou nám za strašidelné peníze postavili třeba v Žernosecké ulici. Stromy a udržované trávníky zadržují dešťovou vodu, ochlazují svoje okolí, zachytávají prach a zvlhčují vzduch.

Hana Matoušová (Strana zelených), radní Prahy 8. Kompetence: grantová politika pro sport, veřejný prostor a občanské aktivity:
Lepší údržba zeleně je něco, co Praha 8 potřebuje vylepšit. Každá čtvrt by měla mít svého zahradníka, člověka v tom místě žijícího, který by lépe dohlížel na správu zeleně. Místní člověk totiž vždy bude mít lepší motivaci starat se o svoje okolí než má najatá firma. Výsadba stromů při rekonstrukcích ulic je zásadní. Stromy výrazným způsobem vylepšují mikroklima a v létě je pak pobyt ve městě snesitelnější. Podobně zelené střechy. Je také třeba infrastrukturu města připravit na případná delší období sucha a na velké přívaly dešťové vody a zadržet ji v krajině. Začít bychom měli instalováním retenčních nádrží u škol, u bytových domů a institucí. V dlouhodobém horizontu je pak důležité revitalizovat vodní toky pro předcházení povodní. Tato opatření je možné financovat z ministerstva životního prostředí. Dále je nutné obyvatele ochránit před hlukem a negativními důsledky automobilové dopravy. Zásadně nesouhlasíme s trasovaním městského okruhu přes Libeň a prosazujeme alternativní variantu zahloubením Holešoviček a pokračováním okruhu po povrchu. Chceme jít cestou zvyšování komfortu hromadné dopravy a optimalizaci přestupních uzlů na jiné druhy dopravy. Například chceme nové železniční zastávky v Karlíně a Libni. Praha má velký potenciál pro „car sharing” = sdílení aut více rodinami. Za nutné taky považuji zavést svoz bioodpadu, který dnes tvoří velkou část komunálního odpadu. Město musí cílit na snížení celkového množství vyprodukovaného odpadu, například podporou bezobalových obchodů, zakládáním komunitních zahrad či budováním „reuse center”.

Vladislav Kopal (KSČM), předseda kontrolního výboru zastupitelstva Prahy 8:
Praha 8 není obvod s extrémní ekologickou zátěží. Pravda, nechci teď rozhněvat obyvatele Karlína, sídliště Invalidovna, Holešoviček či Libně. Zde toto tvrzení opravdu neplatí. Co nejvíc poškozuje životní prostředí? Nyní je to zejména automobilová doprava. Její intenzita  raketově roste. A když zůstane Praha 8 nadále tranzitní čtvrtí, s vyústěním dálnic (D8, D10), nic se nemění. Jako pravověrný občan osmičky podporuji vše, co zlepší životní prostředí (zahloubení ul. V Holešovičkách, Čimický přivaděč apod.).  Ale kdy se toto stane realitou? To neví nikdo. A je teď vůbec reálné uzavření Holešoviček? Studie zahloubení ulice totiž počítá s ražbou shora. Víte to? Severní obchvat Prahy, tedy stavba řešící neuralgické body dopravy na Praze 8, se měl stavět již v roce 2000 s dokončením v roce 2006. Nyní je rok 2018 a na magistrátu se skoro dvacet let jen a jen plká. A nic není rozhodnuto ani dnes.
Životní prostředí však nepoškozuje pouze doprava. Existují i další skryté hrozby. Třeba snaha developerů plíživě zahušťovat sídliště. Jsou i tlaky na výstavbu komerčních prostor místo zeleně (Kaufland Bohnice). Ale o výstavbě parkovacích domů se nemluví. To asi není ten správný byznys. Inspiraci pro svou práci nacházím i u občanských sdruženích z Prahy 8. Pravomoc ÚMČ Praha 8 je limitována, ale jeho včasné reakce na developerské kulišárny je nutností.  Nesmíme dopustit žádné další devastování životního prostředí. Chraňme jej i pro další generace.

Odkaz na článek zde