Římská republika šířila kulturu a civilizaci mezi barbary. Barbar sice nebylo hanlivým označením jako je dnes, ale přesto žádný z Římanů nepochyboval o vyspělosti svého světa, své kultury, svého politického systému, ekonomie. Na všechno co bylo za hranicemi Říma, možná za zdmi města Řím, se díval minimálně s nadhledem. Řím byl věčným městem s nejkrásnějšími stavbami, které obdivujeme dodnes, právní věda má svůj základ v římském právu. A dalo by se takto pokračovat ještě chvíli. V čem se však neliší náš kulturní okruh od Římanů je naše arogance. I my se domníváme, že náš styl života je jediný dobrý. Sice známe v rámci multikulturality různé „tavící kotle“,  ty však nefungují (jak nedávno přiznali i čelní politici). A přestože jsme nedokázali přesvědčit miliony přistěhovalců v Evropě i Americe, aby přijali naši kulturu, náš pohled na hodnoty, které ji tvoří, arogantně se domníváme, že jinde nám to půjde lépe.  Všemi prostředky tak razíme naši ideu demokracie v místech, kde možná jen málo lidí chápe o co jde. Tlačíme tak svůj názor na to jak by měl být organizovaný život, stejně jako Římané mezi barbary, a to i pomocí svých zbraní. Vysíláme své legie, aby vnutily barbarům náš politický systém a naše hodnoty. A divíme se, že nás často nechápou.