Nobelovka, Oskaři a cancel culture

Když se Jásir Arafat stal držitelem Nobelovy ceny míru v roce 1994, vzbudilo to mnoho rozpaků. Zařazením zakládajícího člena militantního hnutí Fatáh po bok Dalajlámy, Matky Terezy nebo například Alberta Schweitzera se tato cena dostala do podivného světla – a letošní nominace hnutí BLM členem norské Strany socialistické levice Petterem Eide její renomé nijak nevylepšuje. Nicméně už podruhé v historii nabízí oslí můstek mezi cenou, pojmenovanou po vynálezci dynamitu a jejím nominantem.
Dvojnásobná nominace Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru dává větší smysl – jednak nezačal žádnou novou válku, jednak se zasloužil o mír na Středním Východě prosazením tzv. Abrahamských dohod. Bývalého prezidenta USA nominoval norský politik Christian Tybring-Gjedde a později ještě estonský politik Jaak Madison. V obou případech je progresívní média neopomněla označit jako členy extrémní pravicové strany nebo pravicové populistické strany.
Nezbývá nám než počkat, kdo 8. října 2021 Nobelovu cenu míru skutečně získá – do té doby můžeme pouze spekulovat o příčetnosti některých nominujících, případně jejich vnímání míru. Pokud se BLM zařadí po bok zakladatele Fatáhu, dozvíme se tím i něco o kritériích k jejímu získání.
Ta se koneckonců mění i u dalších ocenění – podle nových standardů americké filmové akademie k nominaci na Oscara už nestačí natočit skvělý film. Nově je nutné splnit požadavky Akademie na “inkluzivní pravidla” alespoň ve dvou ze čtyř kategorií, které stanovují povinné angažování příslušníků vybraných menšin ať už do hereckých rolí, nebo mezi členy filmových štábů.
Celá pravidla Filmové akademie najdete zde: https://www.vox.com/…/oscars-best-picture-rules…
Moje odbočka od politiky k filmu začne dávat větší smysl, když si vzpomeneme na požadavky progresívních kruhů vyretušovat Donalda Trumpa z filmu Sám doma 2 z roku 1992 (!), kde se objevil v několikavteřinové scéně s malým hrdinou. Trumpovi odpůrci se tak zařadili po bok komunistických pohlavárů formátu Stalina nebo Gottwalda, kteří s oblibou nechávali z fotografií odstraňovat ty, kdo upadli v jejich nemilost.
Historie se stále opakuje a dokud se z ní nepoučíme, jsme odsouzeni prožívat ji znovu a stále dokola.
< ZPĚT