Římská republika šířila kulturu a civilizaci mezi barbary. Barbar sice nebylo hanlivým označením jako je dnes, ale přesto žádný z Římanů nepochyboval o vyspělosti svého světa, své kultury, svého politického systému, ekonomie. Na všechno co bylo za hranicemi Říma, možná za zdmi města Řím, se díval minimálně s nadhledem. Řím byl věčným městem s nejkrásnějšími stavbami, které obdivujeme dodnes, právní věda má svůj základ v římském právu. A dalo by se takto pokračovat ještě chvíli. V čem se však neliší náš kulturní okruh od Římanů je naše arogance. I my se domníváme, že náš styl života je jediný dobrý. Sice známe v rámci multikulturality různé „tavící kotle“,  ty však nefungují (jak nedávno přiznali i čelní politici). A přestože jsme nedokázali přesvědčit miliony přistěhovalců v Evropě i Americe, aby přijali naši kulturu, náš pohled na hodnoty, které ji tvoří, arogantně se domníváme, že jinde nám to půjde lépe.  Všemi prostředky tak razíme naši ideu demokracie v místech, kde možná jen málo lidí chápe o co jde. Tlačíme tak svůj názor na to jak by měl být organizovaný život, stejně jako Římané mezi barbary, a to i pomocí svých zbraní. Vysíláme své legie, aby vnutily barbarům náš politický systém a naše hodnoty. A divíme se, že nás často nechápou.

Římané ztratili své tři legie (XVII., XVIII. a XIX.) vedené Varem v Teutoburském lese. Augustus marně chodil po svém paláci a po zprávě o prohře ještě dlouho do noci volal  „Vare, Vare, rede mihi legiones meas!“ . Za krutou prohrou stál barbar Arminius, který Varovi našeptal, že ostatní kmeny Germánů jsou rozhádané, že vzniklo povstání. Varus se vydal potlačit rebelii a rozhádaným kmenům ukázat sílu římské armády. Vyrazil do boje s neporazitelnou silou, prohrál, byl zmasakrován.

Nevím jestli soudobý trend prosazování demokracie ve světě je účinný, ale zdá se mi že ne. Bohužel dnešní ani budoucí Arminius nebude čekat v Teutoburském lese nebo někde v poušti. On pravděpodobně přijde k nám do metra, do letadla, do nákupního centra. Mám obavu, abychom jednou neběhali po svých palácích, domech a bytech a marně vzpomínali jak to jen latinsky znělo… „Vare, Vare, rede mihi legiones meas!“.